Chaos Sanctuary

Já se fakt snažím, zapojit se do komunity a být užitečná lama, a nejde to, tak to aspoň blognu. A taky tu budou další odkazy pro kahiho, který nemá co číst, a to je u génia na pováženou.

Na last.fm jsem se kdysi zaregistrovala, chvíli jsem slídila, zjistila jsem, že se mi jejich rádio seká, a pak jsem tam přestala chodit. Teď jsem zjistila, že tam na mě - celý rok - čekali lidi, kteří se se mnou chtěli přátelit, a já je ignorovala, bože, já se tak stydím, a radši tam už nikdy nepůjdu, jak se jim mám podívat do obrazovky ... last.fm je pro mě ztraceno :-)

Nedávno jsem zas zabrousila na informationarchitects.jp, jednu z mých oblíbených čtenářských zastávek, a dole pod každým jednotlivým článkem je taková šachovnice s avatary několika posledních návštěvníků.

"Wow", řekla jsem si, "to vypadá kůl, tam musím být, třeba z toho něco budu mít", a zaregistrovala jsem se na mybloglog.com, což je takové komunitní hnízdište. Udělala jsem si tam chlívek, a čekala jsem, co se bude dít. Sem tam se někdo objeví a klikne, asi tři lidi mi napsali, a to je tak všechno. Samozřejmě to není nic proti mybloglog - jednak je to anglická komunita, druhak jsem pasivní a třeťak je můj bložínek pro angličany nezajímavý.

Ale překvapilo mě, jak rychle se to trasování rozšířilo na anglické blogy. Na mozaiku avatarů narážím i několikrát denně, a protože prohlížeč si přihlášení na mybloglog pamatuje, zanechávám po sobě všude stopu. Je docela možné, že se mybloglog díky tomuhle stane docela mohutnou komunitou - anglicky mluvícím návštěvníkům to určitě generuje více kliknutí na stránky, a zvědavci, kteří se chtějí zviditelnit, se zaregistrují ...

Netroufám si odhadnout, jestli by se tohle mohlo rozšířit i tady, asi je česká blogerská komunita příliš malá. Co říkáte, kdyby si pár lidí tu mozaiku na blog přidalo, zaregistrovali byste se, abyste zanechávali stopu "byl jsem tu a viděl jsem"?

Hitem poslední doby je Twitter - takový online ukazovatel, co právě děláte. Krátký přehled o něm napsal F.Fuka a od té doby se občas objevují nadšené výkřiky typu "blogy jsou mrtvé, teď je twitter". Přiznám se, že tohle je trochu mimo moje chápání - proč bych měla někomu říkat, co právě dělám (kdo si má pořád vymýšlet nějaké činnosti), a proč bych měla vůbec číst, co dělá někdo jiný (mám depku z těch aktivních typů).

Ale asi je to hodně návykové, prý podobně jako SMS. Je to jedna z těch činností, které jsou "vyrušovači" ze soustředění, podobně jako častá kontrola mailů.

Kathy Sierra popisuje v článku Is twitter too good?" negativní vlivy twitteru. Podle ní je to návykové jako hrací automaty, protože sledujeme, jak se to mění, dává to pocit propojenosti s přáteli, který je ale falešný, a konečně ten problém odvádění pozornosti - je to jako chatování při práci. Doporučuji ten graf, který ukazuje, jak stoupá propojenost mezi lidmi, a tím i počet vyrušení při práci. Tak Twitter u mě určitě nebude, už mám špatných návyků dost.

A jestli jste přišli jen kvůli těm odkazům (ahoj, kahi), tak ať nemusíte číst celý text a hledat, tak tady to je znova:

• informationarchitects.jp - blog o informační architektuře a nových mediích.
• creating passionate users o tom, jak na lidi, aby vám to sbaštili, a ještě byli nadšení.